Newsletter 03/2012 (únor) Měření tvrdosti vody

Verze PDF

Měření tvrdosti vody

Obyčejná voda je základním kamenem pro ofsetový tiskový proces. Spolu s tiskovou barvou vytvoří na tiskové desce homogenní emulzi, pomocí které se pak tiskne. Tiskovou emulzi si představte jako izolované, velmi jemné „kapičky“ tiskové barvy, „obalené“ vlhčícím roztokem. Složení ofsetové tiskové barvy je postaveno na olejích a voscích, barva se tedy s vlhčícím roztokem nemísí, ale je v ní homogenně rozptýlena. Tato homogenní emulze se nanese na tiskovou desku, kde tiskové body na sebe stáhnou tiskovou barvu, a vlhčicí roztok se rozlije do míst bez kresby. Aby vše správně fungovalo, voda jako základ pro přípravu vlhčícího roztoku by měla mít správný obsah rozpuštěných solí a měla by být stále stejná, tedy mít stabilní vlastnosti. Což bohužel v případě, že vodu odebíráte v běžného vodovodního řadu, není zaručeno.

Správná hodnota

Množství rozpuštěných solí ve vodě (zejména vápenité soli CaCO3) se hodnotí veličinou nazvanou tvrdost vody, měřenou v německých stupních tvrdost °dH. Čím voda obsahuje více solí, tím je stupeň tvrdosti vyšší. Voda vhodná pro přípravu vlhčícího roztoku by měla mít střední tvrdost, hodnota německé tvrdosti by se měla pohybovat od 8 do 12 °dH, což odpovídá 140 – 190 mg CaCO3 na jeden litr vody.

Indikátory tvrdosti

Pro orientační měření tvrdosti vody se používají jednoduché pomůcky v podobě „lakmusových“ papírků, kde na každém pásku papíru je naneseno 5 políček, napuštěných chemikálií, která změnou barvou reaguje na množství solí ve vodě. Nepoužitý pásek má políčka s barvou zelenou, po ponoření do vody (cca na 1 sekundu) se políčka začnou měnit do tmavě fialové barvy (počkat 1 minutu). Čím více políček se změní, tím je voda tvrdší.

Každé políčko reprezentuje zvýšení tvrdosti o 5 °dH, rozsah měření je tedy 0 až 25 °dH. Optimální voda je tedy ta, kde se zabarví první dvě políčka. Pokud se zbarví více políček než dvě, voda je tvrdá, pokud se zbarví jedno nebo žádné políčko, voda je měkká.

Tvrdá voda

Tvrdá voda se stupněm tvrdost větším než 15 °dH obsahuje nadbytek rozpuštěných solí. Ty se pak usazují na tiskových válcích, zanášejí je a tím mění jejich tiskové vlastnosti. Tiskaři tyto usazeniny tvoření zejména vápenatými solemi (tzv. vodní kámen) musí dostávat z tiskových válců speciálními pastami. Procesu se říká odvápňování neboli dekarbonizace.  Takto tvrdá voda se před použitím jako vlhčícím roztok musí zbavovat solí a to buď filtrací, která je jen málo účinná, nebo reverzní osmózou, která vyrobí vodu stabilní a s definovaným stupněm tvrdosti. S tvrdou vodou se potýkají zejména tiskrány v Čechách, typicky Praha a Střední Čechy.

Měkká voda

Měkká voda se stupněm tvrdost menším než 5 °dH obsahuje naopak málo solí, což má ale také negativní vliv na tiskový proces. Měkká voda totiž vytahuje z papíru nátěrové hmoty, čímž kontaminuje vlhčící roztok nebo mohou tyto látky pronikat i do tiskových barev. Měkká voda se také musí upravovat a to naopak přidáním solí, aby vznikla středně tvrdá voda. Na měkkou vodu narazíte všude na Severní Moravě.