Newsletter 08/2012 (květen) Vydatnost a pigmentace tiskových barev

Pigmentace barev a množství nanášené barvy

Vývěr tiskové barvy je pro ofsetovou tiskárnu velmi důležitý a neměl by být ponechán náhodě, nebo jen dobrozdání tiskaře, ale měl by se opírat o hmatatelné výsledky zkoušet a testů. Na kvalitu tiskové barvy lze pohlížet mnoha způsoby: Jak rychle zasychá na substrátu? Jak se chová při lakování? Jak je vydatná, tedy kolik barvy musím nanášet na substrát? Jaká je shoda tiskové barvy s barevností definovanou v ISO 12647-2? S odpověďmi na poslední dvě otázky vám snad pomůže tento článek.

Nános barvy

Množství barvy, které se nanáší na substrát, se sice jen těžko změří či zváží, ale přitom je to důležitý parametr, který rozhoduje, kolik barvy za rok ušetříte, nebo o kolik jí musíte nakoupit více. A nemusí jít o malé peníze, v přímé závislosti na velikosti vaší tiskárny. Pouhý údaj o ceně tiskové barvy za jeden kilogram váhy vůbec není rozhodující, musíte vědět, kolik gramů na metr čtvereční nanášíte (nebo jinak kvantifikovat množství barvy), abyste dosáhli barevnosti podle ISO 12747-2. Často se stává, že levná barva je málo pigmentovaná, musíte ji tedy nanášet ve větší vrstvě a spotřebujete ji tedy více, takže původní úspora se mění ve ztrátu. Zkusím vás inspirovat k jednoduchému testu.
K testu postačí jednoduchý arch, jen s odběrnými pruhy barev, abyste mohli všechny zóny barevníku nastavit shodně a ušetřili si práci a materiál. Duktor nastavte shodně, cca do 1/3 rozsahu, pro všechny barvy a již s ním nehýbejte. Nasaďte stávající barvy a otevřete zóny barevníku tak, aby barvy CMYK byly co možní nejblíže CIE Lab koordinátům definovaných v ISO 12747-2. Zapiště si hodnoty otevření barevníků pro všechny čtyři barvy CMYK. Pak stávající barvy nahraďte testovanými, zóny barevníků zatím nechte v posledních polohách. Vytiskněte potřebné množství archů, aby se tisk zabarvil, a pak znovu změřte CIE Lab hodnoty barvy CMYK a srovnejte je s ISO normou. Zjistěte, zda je barva „pod“ nebo „nad“ hodnotou ISO normy.

Pokud jste „pod“, nové barvy jsou méně pigmentované, budete jich muset pro shodný odstín dle ISO normy tedy nanášet více. Pokud jste „nad“, nové barvy jsou více pigmentované, stačí jich pro shodný tón dávkovat méně. Poté s novými tiskovými barvami zabarvěte arch tak, aby se koordináty CIE Lab znovu maximálně blížily ISO normě. Zaznamenejte si nové pozice barevníků. Z rozdílu otevření barevníků při tisku se stávajícími a s novými barvami se ukáže, která z barev je vydatnější a které budete moci dávkovat méně. Pak si tento údaj srovnejte se kilogramovou cenou stávajících a nových barev a budete mít celkem jasno. Vedlejším produktem tohoto testu bude i informace o přesnosti dodržení CIE Lab koordinátů definovaných ISO normou – a je lépe pracovat s barvou, která je ISO normě blíže, že ano?

Co s tím dále souvisí?

S intenzitou, s vydatností a s pigmentací tiskové barvy souvisí i reakce barvy na jednotkové otevření barevníku. Stejný krok v otevření barevníku u vydatnější barvy způsobí větší změnu v barevnosti. Barvy sice proteče stejné množství, ale její vydatnost způsobí, že odstín barvy na substrátu se změní více, než když se nanese shodné množství méně vydatné, méně pigmentované barvy. Pro praxi z toho plyne, že regulace u vydatných, intenzivních, více pigmentovaných barev, musí být jemnější, krok regulace menší, aby nedocházelo k velkým změnám v barevnosti, resp. k výkyvům či oscilacím denzity okolo rovnovážného stavu.

S intenzitou, s vydatností a s pigmentací tiskové barvy souvisí i nárůst tiskového bodu. Ten je, kromě mechaniky tiskového stroje a dalších spotřebních tiskových materiálů, závislý také na množství přiváděné barvy. Pokud u méně vydatných barev se jich musí dávkovat více, tiskový bod se více rozpíjí a nárůst tiskového bodu roste. Naštěstí díky kompenzačním křivkám a postupům procesní kalibrace, nemusíme tomuto faktu přikládat až takový důraz, protože hodnotu nárůstu tiskového bodu lze přizpůsobit tvaru křivky definované v ISO normě.