Newsletter 11/2012 (červen) Tvar TVI křivky

Tvar TVI křivky

Nárůst tiskového bodu je parametr, který udává, o kolik procent se zvětší tiskový bod na papíře oproti hodnotě udanou v datech. Je definován normou ISO 12647-2 a je udáván jako jedno číslo v hodnotě pole 50 %. Takže ISO norma říká, že pro tisk na archovém tiskovém stroji na natíraný materiál (lesklá/matná křída) má být nárůst bodu 14 %, tedy, že v poli 50 % na tiskové škále, má být naměřeno 64 %.

Norma ISO pak ale dále pokračuje, když hovoří o tom, že nárůst tiskového bodu není jen jedno číslo, ale spojitá křivka. Těchto křivek norma definuje celkem 6 s označením A až F. Pro výše popsaný tisk platí křivka A, ze které lze pak vyčíst, že nárůst tiskového bodu ve 40 % je 13 %, nebo že nárůst v 80 % je 11 %. Často se však na její tvar a přesný průběh při kalibracích zapomíná a hodnotí se jen nárůst tiskového bodu ve středních tónech jako jedno číslo, což může být ošidné. Ukážeme si, že to není správné a že tvar TVI křivky má významný vliv na kvalitu tiskové reprodukce.

Tvar TVI z Fogra39L

V předtiskové přípravě, pro separace do CMYK prostoru nebo pro simulaci barev pro digitální nátiskování, se pro tisk na leskle či matně natírané materiály používá známá reference Fogra39L. Z ní vycházejí ICC profily ISOcoated_v2 a Coated_Fogra39L, známé z programu Adobe Photoshop. Reference Fogra39L vznikla při tiskové produkci podle normy ISO 12647-2 a tudíž v sobě obsahuje křivku A pro barvy CMY (má tedy nárůst 13 % v poli 40 %) a křivku B pro barvu K (má tedy nárůst 16 % v poli 40 %). Tisková data, připravená přes tyto ICC profily, svá plošná krytí kompenzují na výše popsané průběhy křivek A/B a očekávají, že reprodukce tiskem bude tvar těchto křivek A/B podporovat, resp. že vznikne právě tento nárůst tiskového bodu a to v celém jasovém rozsahu, nikoliv jen ve středních tónech. Jakmile se tiskový proces od těchto průběhů odchýlí, odchyluje se i barevnost vlastní tiskové produkce a tisk není shodný s digitálním nátiskem.

Modelování TVI křivky

Správně kalibrovaný tiskový systém musí splnit požadavky ISO normy na nárůst tiskového bodu nejenom ve středních tónech, ale ve všech jasových hodnotách. To se děje pomocí kompenzačních křivek. Pokud se zaměříte jen na měření jedné hodnoty ve středních tónech, úspěch, tedy barevná shoda s Fogra39L, se nedostaví. Nekalibrovaný tisk bude vždy horší než kalibrovaný, bude mít méně kontrastu, i když oba mají TVI ve středních tónech shodné. Ukážeme si příklad toho, jak kalibrace a shoda v TVI křivkami z Fogra39L, vede ke zlepšení kontrastu tisku. Nekalibrované tiskové stroje při tisku z lineárních tiskových forem mají přirozený nárůst tiskového bodu typu „nasílená světla“ a „potlačené stíny“ tak, jak je ukázáno na grafu. To znamená, že i když jsou střední tóny shodné s referencí Fogra39L, světla vykazují vyšší TVI a stíny naopak nižší TVI než reference.

V referenci Fogra39L mají stíny v 80 % hodnotu 91 % a světla 20 % hodnotu 27,5%. To znamená, že vzdálenost mezi rastrovými poli 20 % a 80 % je při tisku dle Fogra39L celých 63,5 %. Nekalibrovaný tiskový stroj má stíny méně „zalité“, když v 80 % se naměří hodnota 88 %, zato světla jsou tmavší, když v poli 20 % lze naměřit hodnotu 32 %. Rozdíl mezi stíny a světly se tedy okamžitě zmenší na 56 %, světla a stíny jsou tedy k sobě blíže o 7,5 % než v případě korektní kalibrace dle Fogra39L. Odstup je menší a vizuálně je tedy tisk hodnocen jako tisk s menším kontrastem, protože světla a stíny více splývají a jsou si jasově blíže.