Newsletter 13/2014 (červenec) Kalibrace CMYK/CMYK konverzemi

Kalibrace tiskového procesu 3/3

V minulých dvou číslech Newsletteru byla řeč o technické zprávě ISO 10128 a o metodách kalibrace tiskového procesu kompenzační křivkou ať již s cílem vymodelovat normovaný nárůst tiskového bodu, nebo s cílem zajistit neutralitu tiskového procesu.

TS/ISO 10128

Technická zpráva ISO 10128 definuje 2 metody kalibrací tiskových procesů:

1. Kalibrace pomocí kompenzační křivky, která upraví výsledný průběh TVI křivky tiskového systému. Tato metoda se rozpadá na dvě podskupiny:
a) Kompenzační křivky s cílem zajistit shodný průběh TVI křivky jaký definuje reference.
b) Kompenzační křivky s cílem zajistit neutralitu soutisku barev CMY/CMYK.
2. Kalibrace pomocí převodů CMYK/CMYK, které transformují vyjádření barvy v referenčním prostoru do prostoru tiskového systému.

CMYK/CMYK převody

Poslední metoda kalibrací tiskového procesu jsou CMYK/CMYK převody. Jedná se naprosto obecné a komplexní řešení kalibrace tiskového procesu. Tato metoda nezná žádné omezující podmínky a dokáže upravovat všechny barevné výtažky ve vzájemné souvislosti, např. v některých barevných odstínech procentní hodnotu výtažku přidá, zatímco u jiného tónu ten samý výtažek redukuje. Toto žádné křivky nedokáží – tam je přidání či redukce výtažku stále stejné nezávislá na tom, s jakými dalšími výtažky se soutiskuje. Převody CMYK/CMYK jsou podmnožinou klasické správy barev CMS (Color Management Systems), kdy se konvertují jedna CMYK tisková data na jiná CMYK tisková data s cílem zachovat jejich původní barevnost. Konverze dokáží kompenzovat všechny barevné atributy tiskového procesu, počínaje nádechem substrátu, přes průběh TVI křivky včetně soutisků barev v rastru až po dávkování barev do plných ploch včetně trappingu barev na sebe (vše se měří jako CIE Lab). Vše má vliv na barevnost a převody CMYK/CMYK vše berou v úvahu.

CMYK/CMYK převody u všech digitálních tiskových systémů (inkjet/toner) pak s klasickou správou barev splývají, používají klasické ICC profily, mezi kterými pak data konvertuje vlastní rip, ovládající digitální tiskový systém. Převody barev procházejí přes neutrální prostor CIE Lab, takže dochází k rozseparování černého kanálu do 4 výtažků.

U digitálních systémů to nevadí, protože jejich soutisk je natolik přesný, že lze zpětně napasovat 4 výtažky tak dobře, že text/tahy/linky (původně v K, nově v CMYK) nevykazují žádné problémy.

CMYK/CMYK převody u analogových tiskových systémů, kde se barvy soutiskují na více věžích, musejí splnit jednu důležitou podmínku - zachování některých objektů či některých barev čistých, bez příměsí ostatních výtažků. Takže například černý text musí zůstat černým textem, aby nedošlo k rozpasování. Podobné podmínky jsou kladeny na čisté kanály CMYK či jejich sekundární soutisky RGB. Zde se s klasickou správou barev CMS, s převody přes CIE Lab barvový prostor, nevystačí, musejí nastoupit přímé konverzní tabulky, které určí přímý převod mezi referenčním a cílovým CMYK prostorem. Při konstrukci takové tabulky se pak ošetří výjimky z konverze, aby byl například zachován černý plát či černý text. Jedním z druhů těchto tabulek je i normalizovaný zápis ICC DeviceLinku, který vznikne spojením dvou ICC profilů do jednoho souboru.

CMYK/CNMYK převody mohou plnit i další funkci, nejenom kalibrovat barevnost. Protože reseparují CMKY data do nových výtažků včetně nového černého plátu, lze řídit skládání neutrálních soutisků. Lze tak tyto oblasti barev vytvářet s větším podílem černé barvy na úkor podílu barev pestrých. Černý kanál K tedy „požírá“ CMY kanály, snižuje jejich potřebu a tím nejenom šetří vlastní barvu a peníze, ale také zrychluje dobu schnutí tiskoviny.

Závěr

Na závěr miniseriálu o metodách kalibrace tiskového procesu je nutno říci, že metody lze samozřejmě kombinovat podle potřeby tak, aby bylo dosaženo optimálního výsledku.

Příklad č. 1: Bezvody ofsetový tisk, který při kalibracích na shodu s cílovou TVI vykazuje problém v neutrálních soutiscích, je vhodné „doladit“ pomocí metody G7, která upraví kompenzace tak, aby se neutralita tisku obnovila. To samozřejmě vylepší i podání dalších barevných tónů.

Příklad č. 2: Stochastický FM rastr na shodu s referencí Fogra39L nelze kalibrovat přímo kompenzační křivkou, protože AM a FM rastr se chovají z pohledu barevnosti odlišně. Vhodné však je pomocí CMYK/CMYK převodu transformovat data z požadované barevnosti Fogra39L (AM rastr s TVI 13%) na barevnost Fogra43L (FM rastr s TVI 28%). Pak lze kompenzačními křivkami vymodelovat TVI křivku 28% a vše funguje správně.