Newsletter 14/2012 (srpen) Závislost TVI na frekvenci tiskového rastru

Závislost TVI na frekvenci tiskového rastru

Zvýšení plošného pokrytí TVI (neboli nárůst tiskového bodu) je běžná, normální vlastnost každého tiskového procesu s tekutými barvami (ofset, flexo, ale i inkoustový tisk). Tisková barva po nanesení na papír se rozpíjí, takže tiskový bod zvětší svoji velikost. U tiskových technologií, kde materiál či tisková forma jdou do přímého kontraktu, dojde ke zvětšení tiskového bodu také vlivem tlaku mezi dvěma či více tiskovými válci. U ofsetového tiskového stroje jde o dva přenosy barvy (formový a ofsetový válec, ofsetový válec a protitlak), u flexotisku jde o jeden dotyk a jeden přenos (formový a protitlak). Inkoustový tiskový proces je bezkontaktní, takže se tiskový bod již žádným tlakem nezvětšuje. Shrňme si vlivy, které ovlivní velikost a průběh TVI:

druh barvy a její množství nanášené na papír (množství pigmentu v barvě)
mechanické poměry v tiskovém stroji (tlaky mezi válci a jiné mechanické problémy)
okolní prostředí (zejména teplota)
spotřební materiály (tisková deska, gumový potah, voda a vlhčení)
typ tiskového rastru (AM vs. FM, frekvence tiskového rastru)

AM rastr a vliv frekvence

AM rastr je základním typem rastru, který se dnes používá pro 99 % produkce. Nejčastější tisky na natírané papíry vykazují frekvence rastru 175 lpi až 200 lpi. Závislost TVI na frekvenci tiskového rastru je celkem jednoduchá. Pokud se zvětší frekvence tiskového rastru o 25 lpi (10 lpcm), tedy např. ze 175 lpi na 200 lpi, dojde ke zvýšení TVI ve středních tónech o 2 %, např. z 16 % na 18 % v poli 50 %. Z toho plyne jedno omezení kalibrací: Kalibrace je vždy svázány s použitou frekvencí tiskového rastru. Nelze si tedy myslet, že kalibrace pro rastr 175 lpi vyhoví všem dalším používaným frekvencím. Často se dnes experimentuje s vysokofrekvenčními rastry od 250 lpi výše. Pro něj je tedy nutno udělat individuální kalibrace.

FM rastr a vliv velikosti rastrovacího bodu

Stochastický, neboli FM rastr, se od AM rastru liší v mnoha ohledech, z pohledu TVI je však největším rozdílem zejména velikost tiskového bodu. AM rastr má tiskový bod o proměnné velikosti, který se se zvyšujícím se plošným krytím zvětšuje. FM rastr má tiskový bod o stále stejné velikosti, jehož množství v daném místě se zvyšuje. Tiskový bod u FM rastru je výrazně menší než u AM rastru, většinou jde o hodnoty od 20 do 25 mikrometrů. Z toho plyne, že u FM rastru dochází k daleko většímu nárůstu tiskového bodu. Normalizovaný tisk FM rastrem vykazuje TVI 28 % ve středních tónech, jde tedy cca o 2násobně vysoký nárůst, než vykazuje běžný tisk s AM rastrem. A kalibrace musí s tímto faktem počítat.

Ovlivnění TVI

Kompenzační křivka na ripu CtP je nejjednodušším způsobem, jak kalibrovat barevnost tiskové produkce tím, že se uvede nárůst tiskového bodu TVI do normalizovaného tvaru a velikosti. Nasazení kompenzační křivky má však některá omezení, resp. lze ji nasadit jen při splnění několika zjednodušujících předpokladů (o nich přesně hovoří technická zpráva ISO/TS 10128):

Pigmentace tiskových barev je shodná nebo blízká hodnotám jako v ISO normě resp. ve zvolené referenci Fogra39L. To znamená, že kompenzace fungují jen u konvenčních tiskových barev, nebo u takových barev, kde CIE Lab koordináty plných ploch jsou v toleranci k výše uvedené referenci.

Bělost a chování tiskového substrátu je shodné nebo blízké jako v ISO normě, resp. ve zvolené referenci Fogra39L. To zase znamená, že je nutno použít papír, typicky lesklou nebo matnou křídu (a to již jde o velké zjednodušení, protože dnešní reálné papíry mají velký podíl OBA). Jiné materiály typu film, plast či kov se musejí kalibrovat jiným způsobem.
Tiskový rastr a jeho chování v soutisku s dalšími barvami je shodné s předpoklady ISO normy a Fogra39L reference. To znamená, že je nutno pracovat s AM rastrem. FM rastr (stochastika) už dělá problémy, protože naměřené hodnoty TVI nesouhlasí s vizuálním vjemem. Navíc i některé tiskové technologie (např. bezvodý ofset) mají problémy, aby se rastr choval shodně jak samostatně v tiskové škála a stejně v soutisku s ostatními barvami.

Kompenzační křivky se mohou vytvářet dvěma způsoby, kdy pokaždé je jiný cíl, jiná reference:

Kompenzační křivky s takovým tvarem, aby výsledná nárůstová křivka TVI byla v maximální shodě s referenčními křivka A až F z normy ISO 12647-2. Jde o nejrozšířenější způsob kalibrací, téměř univerzálně používaný v Evropě. Nevyžaduje žádné speciální nástroje či testovací škály. Referenčními ICC profily jsou profily vycházející z Fogra referencí, typicky ISOcoated_v2.
Kompenzační křivky s takovým tvarem, aby výsledné průběhy nárůstu tiskového bodu dávaly neutrální soutiskovou šedou barvu. Jde o metodu nazvanou G7, vyvinutou v USA, která pracuje s průběhem tzv. neutrální denzity. Výsledné TVI křivky nemusejí být dokonale shodné s křivkami A až F z normy ISO 12747-2, ale musejí zajistit, aby bylo v soutiscích CMY a CMYK barev dosaženo neutrality. Tímto způsobem lze částečně kompenzovat i nádech materiálu resp. ne úplně dokonalou shodu tiskových barev s CIE Lab referencemi. Kalibrace G7 se hodně využívají v Americe, vyžadují však speciální softwarové a měřicí nástroje. Pro použití v přípravě tiskových dat jsou k dispozici ICC profily GRACol2006_Coated1v2.

Základem k vytvoření kompenzační křivky je dokonale a přesně změřená křivka přirozeného nárůstu tiskového bodu TVI. K ní se připojí referenční křivka průběhu nárůstu podle ISO normy nebo podle reference např. Fogra39L. Z porovnání těchto dvou křivek se vypočítá kompenzační křivka – a pozor, kompenzační křivka nevznikne pouhým odečtením obou křivek od sebe, postup je malinko složitější (viz Newsletter 12/2012). Kompenzační křivky se používají na ripu CtP a do hry vstupují ve chvíli, kdy rip převádí tisková PDF data na tiskový rastr. Kompenzační křivky z principu své práce ovlivní pouze rastrové objekty, tedy hodnoty v rozsahu 1 % až 99 %.