Newsletter 16/2013 (září) Optimální dávkování vlhčení

Verze PDF

Dávkování vlhčení

Vlhčicí roztok a jeho množství je stejně důležité jako druh a množství nanášené tiskové barvy. Oba materiály na tiskové formě vytvářejí emulzi, která musí být maximálně homogenní, aby tisk probíhal v ustálených podmínkách. Zkusíme se podívat na některé základní možnosti, jak množství vlhčení určit a otestovat.

Příliš málo vlhčení

Pokud tiskař nastaví příliš malou dávku vlhčení vzhledem k množství barvy na desce, výsledek je hned viditelný – barva se rozlije i do míst, kde by neměla být, takže vzniknou nepěkné mapy. Nutno říci, že takovýto stav je okamžitě viditelný, tiskař svoji chybu napraví a vše je v pořádku.

Příliš mnoho vlhčení

Opačný stav, tedy dávkování nadměrného množství vlhčicího roztoku, je obtížně detekovatelný, resp. běžnými způsoby jej nelze zjistit, protože tisk je bez zjevných závad. Často se tedy tento stav zneužívá.  Aby se tiskař nedostal do problémů, raději nastaví více „vody“, než je nutné – to se však projeví v horším pasování, v delším čase schnutí tiskového stohu a ve snížení tiskového kontrastu. Pokud je vlhčicího roztoku příliš mnoho, nadbytek kontaminuje tiskovou barvu, která jakoby ztrácí sytost, intenzitu a tisk je pak vizuálně méně kontrastní či ostrý.

Správné množství

Správné množství vlhčení samozřejmě závisí na pokrytí aktuálního archu barvou (tedy na tiskovém motivu), takže nelze říci žádnou přesnou hodnotu, kolik „vody“ dávkovat. Obecně lze však říci,

že vlhčení by mělo být co nejméně tak, aby se arch teprve začínal „mazat“ na okrajích nebo byl těsně před mazáním. To tiskař může určit pro každý arch nezávisle a vždy znovu. A pokud se chcete přesvědčit o vizuální kvalitě tisku v závislosti na množství vlhčení, popíšeme si jednoduchý test. Vybarvěte arch na korektní denzity, aby tisk byl v souladu s ISO 12647-2. Pak snižte množství vlhčení tak, aby se arch zalil barvou. Množství vlhčení poté zvyšujte, např. po kroku 2 % nebo 3 %, a archy odkládejte, resp. můžete na nich změřit parametr relativní tiskový kontrast ve všech barvách CMYK. Vzorků si vytvořte cca 5 a poté zkontrolujte vizuálně, který tisk se vám nejvíce líbí, který je nejvíce ostrý a kontrastní. Asi to bude ten, kde je vlhčení právě tolik, aby se arch nemazal. Také by měl být u tohoto archu nejvyšší tiskový kontrast, i když půjde o rozdíly jen několika málo procent.

Homogenita vlhčení

Dalším důležitým parametrem kromě určení nejnižšího možného dávkování vlhčicího roztoku i detekce, zda je vlhčicí prostředek nanášen na arch homogenně, rovnoměrně, tedy ve všech místech archu stejně. Nejčastějšími místy, kde je homogenita nanášení vlhčení narušena, jsou okraje archu, ať již ze strany pohonů nebo ze strany obsluhy. Zde dochází k největšímu usazování nečistot, resp. k jinému opotřebení vlhčicího válce, který pak dodává jiné množství vlhčicího roztoku. Poměr barva/voda v těchto místech je jiný, což ovlivní nárůst tiskového bodu, zejména v tmavých oblastech a vizuálně to vede k zalití stínů. Existují testovací formy, které po otištění upozorní na to, zda je problém s vlhčicím válcem nutno řešit nebo ne. Tyto formy jsou založeny na opakujícím se motivu, kde se sleduje, jak se tento prvek chová k různé dávce vlhčení.