Newsletter 17/2013 (září) Změna plošného krytí při změně vyvolávacího procesu

Závislost plošného krytí na době vyvolání tiskové desky

V ofsetové tiskové produkci není nic stabilní, podmínky výroby se neustále mění, systémy jsou spíše analogové než digitální a vždy pracují s určitými tolerancemi. Dnes se podáváme na přípravu tiskové desky systémy CtP - a to těmi nejrozšířenějšími, tedy s termálními diodami.

Termální CtP

I když je systém CtP řazen do digitální předtiskové přípravy, vlastně tomu tak vůbec není. Digitální je v podstatě pouze RIP u CtP, který generuje 1bitový TIFF s pozicemi laserových spotů. Ze stejných dat RIP vždy vypočítá stejnou bitovou mapu. A tím digitální svět končí. Vlastní expoziční jednotka, kde se laserem, resp. řadou termální diod, vypalují jednotlivé body do emulze tiskové desky, je zařízení, kde výsledek činnosti nebude dvakrát stejný – ze stejné bitové mapy, nevzniknou dvě identické tiskové desky. Je ale pravda, že změny plošného krytí na latentním obraze termální desky budou asi zanedbatelné, v řádech setin či desetin procenta. Navíc tyto změny jdou na vrub nehomogenity emulze tiskové desky, resp. její změny v různých šaržích desek. Pro praxi lze toto kolísání zanedbat.

Vyvolávací automat

Co však nelze zanedbat, je vliv vyvolávacího procesu na obraz, resp. na plošná pokrytí. Vyvolávací proces má za úkol zesílit vazby mezi tiskovým bodem a hliníkovou základnou, tedy zafixovat tiskový bod do podkladu, aby nebyl při tisku mechanicky poškozen. Druhým úkolem je odplavit nepotřebnou emulzi a odkrýt hliníkový základ, který bude při tisku přijímat vlhčicí roztok. Vlastní činnost vyvolávacího automatu je čistě analogová, výsledek procesu je závislý zejména na:
1. koncentraci chemie
2. teploty lázně
3. rychlosti posuvu desky lázní
4. stavu kartáčů, resp. nastavení jejich přítlaku

Tip: Termální tiskové desky ve svém principu využívají dva druhy osvitu: Prvním je tzv. pozitivní osvit, kdy laser exponuje místa, která poté budou tisknout.. Laser tedy „kreslí“ tiskové body, na kterých vytvrdí emulzi tak, aby odolala vyvolávacímu procesu. Takto např. fungují bezchemické „latexové“ desky řady Agfa Azura nebo Amigo. Druhým způsobem přípravy desky je negativní osvit, kdy se exponují místa bez kresby, tedy to, co nebude tisknout. Laserové teplo osvitem rozruší emulzi, která následně bude při vyvolání odplavena a odkryje hliníkový základ. Tento způsob používají všechny „klasické“ termální deky Kodak, Fuji, Ipagsa atd.

Ovlivnění plošného krytí

Sami si udělejte jednoduchý test: Nechte tiskovou desku jedné separace vytvářet stále stejně v CtP, ale měňte rychlost posuvu desky automatem. Měřte plošné krytí ve zvoleném poli tiskové škály, např. ve 40 %. Sestavte si tabulku změny této hodnoty v závislosti na změně rychlosti. Příklad uvádím.

Rychlost		Pole 40 %
		AM 175lpi	FM 20mikro
20 sec	148 cm/min	41.4	41.8
25 sec	119 cm/min	40.8	40.5
30 sec	99 cm/min	40.4	39.7
35 sec	85 cm/min	40.0	38.8
	každých 5 sec	0.5	1.0

Závěr

Tento jednoduchý test ukázal zajímavou závislost: Každé prodloužení času vyvolání o 5 sekund, ubere z rastru 40 % plných 0,5 % (změna o 10 sekund pak sníží rastr o 1 %). To hovoříme o klasickém AM rastru 175 lpi, pokud stejný test uděláme pro FM rastrování, bude změna 2násobná oproti AM rastru. Stochastika se svými malinkými tiskovými body je výrazně citlivější na změny v procesu vyvolání. Navíc si uvědomme, že změna 1 % na tiskové desce neznamená změnu 1 % v tisku. Tuto hodnotu díky nárůstu tiskového bodu musíte násobit číslem 1,2 až 1,5, abyste dostali kolísání TVI v tisku.