Newsletter 20/2012 (listopad) Praktické podmínky pozorování P1 a P2

Verze PDF

Praktické podmínky pozorování P1 a P2

Pro různé potřeby přípravy a výroby tiskovin jsou potřeba různé podmínky osvětlení. Vše je podrobně (a velmi vědecky) popsáno v normě ISO 3664, o které si můžete přečíst na mém webu v článku http://www.standardizace.cz/iso-36642009 Ale protože teorie je nuda, zkusím prakticky popsat jen dva základní parametry, které však mají extrémní důležitost pro správné vnímání barvy.

Bílé světlo D50

Jakékoliv světlo, které se používá v tiskovém průmyslu a které simuluje denní, bílé, neutrální světlo je světlo D50 (zkratka z Daylight 5000 K) – platí pro oba typy pozorován P1 i P2. Avšak pozor, přísně fyzikálně vzato, D50 nerovná se světlo s náhradní teplotou chromatičnosti 5000 K. Světlo D50 je takové světlo, která má nejenom teplotu 5000 K, ale také leží na tzv. Planckově křivce. Pro praxi se však rozdíly stírají a lze mezi oba zdroje dát rovnítko. Co je ale důležité, má vliv na hodnocení barvy a v ISO normě to naleznete, je tolerance (udána v osách uv), o které se může aktuální světlo odchýlit od této Planckovy křivky. Musí to být méně než ± 0,005 v každé z os uv. A to nebývá u praktických náhledových boxů nebo ovládacích stolů tiskových strojů vždy splněno. Tato tolerance jakoby říká, jakým „barevným“ směrem je neutralita D50 porušena a jaká má světlo nádech.

 

Intenzita světla

Druhým a dost možná pro praxi důležitějším parametrem je intenzita osvětlení (luminance), měřená v luxech (lx). Pro podmínky P1, tedy kritické srovnávání, je vyžadováno světlo o velmi vysokém intenzitě, přesně má být 2000 lx (tolerance ± 250 lx, tedy od 1750 lx do 2250 lx). Při tomto silném osvětlení vidí tiskař každý detail na tiskovém archu nebo na vzorovém certifikovaném nátisku. Takto silné světlo je dnes naprosto běžné nad všemi ovládacími stoly tiskových strojů. Ale pozor, pro podmínky P2, tedy praktické pozorování, nebo pro srovnávání obrazu na monitoru, platí jiné hodnoty. A jde o světlo daleko slabší, které má mít intenzitu 500 lx (tolerance ± 125 lx, tedy od 375 lx do 625 lx). Pokud je tedy monitorový náhled umístěn do prostoru ovládacího pultu, pak nastává konflikt. Tiskař chce vysokou hodnotu jasu, avšak pro dosažení barevné shody mezi monitorem a tiskem, je nutno 4x snížit jas. A to tiskařům velmi vadí, navíc ne vždy to konstrukce světel v ovládacím pultu umožňuje. Ale jinak to nejde, při vysokém světle SoftProof vizuálně ne úplně přesně souhlasí s tiskovým archem nebo s certifikovaným nátiskem, i když hodnoty naměřené na monitoru dávají jasnou zprávu, že jde o dokonale shodný barevný obraz se zvolenou referencí (např. Fogra39L). Ale lidské oko není měřicí nástroj, daleko větší význam pro něj má relativní porovnávání barev od definované reference, kterou je bílý bod a intenzita jeho jasu. Bílý bod pro člověka vytváří jakoby nulový bod, od kterého oko odvozuje i další barvy.  A pokud bílý bod na monitoru a jeho jas má na monitoru odlišnou, slabší intenzitu, než má bílá bod tisku, tedy papír osvětlený silným světlem, pak oba obrazy jsou vnímány barevně posunutě.