AM rastr a obrany proti moiré
Autotypický rastr je tradičním typem tiskového rastru. Způsob simulace určitého plošného krytí je jednoduchý: Od středu tiskové buňky o „rozměru“ 16 x 16 laserových spotů CtP (běžný laserový spot CtP má např. 20 mikrometrů) se konstruuje tiskový bod o zvoleném tvaru (kruh, čtverec, elipsa). Plošné pokrytí je dáno počtem „zaznamenaných“ laserových spotů vztaženo k celkovému počtu možných pozic v tiskové buňce (těch je přesně 256, což se rovná 16x16). Pokud je tedy tiskový bod tvořen např. prvními 35 body, plošné krytí je 35/256, což je 13,7 %. Autotypický rastr tedy vytváří přesně definovanou mřížku tiskových bodů, které svoji velikostí simulují na obraze různá plošná krytí. Bohužel však tyto sítě svoji strukturou mohou vytvářet interferenční obrazce, sekundární rastrování, které má název moiré.
Točení sítí výtažků a moiré
Interference mezi dvěma sítěmi výtažků, tedy moiré, nevznikne, pokud se jsou tyto dvě sítě natočeny o úhel 30 ° a více. Proto jsou výtažky C, M a K většinou umístěny na úhly 15 °, 75 ° a 45 °, aby jejich rozdíl vždy činil potřebných 30 °. Kam však umístiti barvu Y, když další úhel s tímto odstupem, neexistuje? K dispozici je jen kvadrant 0 ° až 90 °, pak se tvary sítí začínají totiž opakovat. Protože je Yellow vizuálně nejslabší barva, umístí se na úhel 0 °, resp. 90 °, kde moiré, které v ní každopádně vznikne, vadí nejméně. Moiré se tedy v Yellow vytvoří vždy a zejména moiré v soutisku s barvou Magenta hodně vadí (jde o přece pleťové barvy). Jak si s tím poradit?
Tvar bodu se směrovou osou
Teoreticky, nesymetrický tiskový bod, který má směrovou osu, tedy např. elipsa, může mít síť výtažků otočenou i přes 90 °,