Newsletter 18/2013 (říjen) Kontrola tiskové kopie

Kvalita tiskové kopie

Naznačíme, co by se mělo kontrolovat, resp. co by se mělo měřit u tiskové kopie, aby byla jistota, že na tiskový sál je dodán bezvadný výrobek. Něco se musí kontrolovat na každé desce, něco jednou týdně nebo i jednou za půl roku.

Dokonalé odmytí emulze

Jedná se o základní test, který určí, zda ve vyvolávacím automatu byla veškerá nepotřebná emulze z tiskové desky odmyta, tedy zda deska byla dostatečně dlouho ve správné vyvolávací lázni. Tato kontrola se také nazývá acetonový test podle kapaliny, která se pro ověření používá. Malé množství acetonu se kápne na tiskovou desku do místa bez kresby. Počká se, až se veškerá kapalina odpaří a pak se zkontroluje, zda se skvrna zabarvila či nikoliv. Aceton dobře rozpouští emulzi tiskové desky, pokud nějaká na desce po vyvolání zbyla. Zbytky barviva z emulze po odpaření acetinu ulpí na okrajích skvrny, takže se stanou dobře viditelné a značí, že deska byla nedostatečně vyvolána. Tento test by se měl dělat vždy po určitém počtu desek např. po 20 deskách, tedy cca po 1 – 2 hodinách.

Správné plošné krytí

Tento test by se měl ideálně provést vždy na první sadě desek z tiskové zakázky. Měří se plošné krytí ve zvoleném poli, nejčastěji jde o známé pole 40 % a 80 %, která jsou přítomna v tiskové škále. Výsledky měření plošných se srovnají s hodnotami referenčními, které vznikly jako výsledek procesní kalibrace. Na těchto polích se projeví jak vliv linearizační křivky tiskové desky, tak zejména vliv kompenzačních tiskových křivek. Pro každý tiskový stroj a každý tiskový materiál by měla být známá správná hodnota ve výše uvedených polích. Odchylka naměřených hodnot od ideálních by měla být v rozmezí ± 1 % a musí být v rozmezí ± 2 %. V případě problémů je třeba zkontrolovat zejména vyvolávací automat (rychlost, teplota, vyčerpání chemie), resp. provést opakovaný test jen za použití linearizační křivky (ideální hodnoty se tedy rovnají 40 % a 80 %).

Homogenita expozice

Pro tento test je třeba vytvořit speciální tiskovou formu, takže z toho plyne, že se neprovádí za běžné produkce, ale jen v případě podezření na problémy, resp. periodicky např. každý měsíc.

Tisková forma obsahuje testovací pole 40 %, resp. 80 %, umístěné ve středu desky a potom ve středu každé hrany a dále v každém rohu desky (vždy několik centimetrů od okraje). Je tedy k dispozici 1 referenční (střed desky) a 8 vyhodnocovacích míst (hrany a rohy). Změří se jednotlivá pole a vyhodnotí se odchylka mezi středem a každým místem, která by měla pohybovat v rozmezí ± 1 % a musí být v rozmezí ± 2 %. Pokud hrany či rohy vykazují větší odchylku, problém hledejte zejména v kartáčích a jejich nerovnoměrnému přítlaku.

Opakovatelnost expozice

Jde o nejnáročnější test, které ověří, zda výrobcem udávaná opakovatelnost osvitu 4 za sebou jdoucích desek je v toleranci ± 5 µm (celkem tedy 10 µm). Tento parametr si ověříte na soutiskové značce, zejména na jemných linkách, které ze středu soutiskové značky vycházejí (linky se musejí měnit z pozitivní na negativní linku). Vytvořte si testovací formu podobnou té z homogenity, kde ke škálám přidáte soutiskové značky. Naripujte tuto tiskovou formu do separací CMYK. Odpojte vyvolávací automat, resp. nějakým způsobem zajistěte, že tisková deska po expozici neprojde vyvolávacím automatem, ale bude ji možno ji vložit zpět do CtP enginu. Tady mají výhodu termální CtP, kde lze s deskou pracovat pod denním světlem, protože to vyžaduje manuální práci a určitou zručnost. Na desku exponujte první separaci, ale desku nevyvoláte, po vyložení ji vezmete a znovu zavedete do CtP enginu. Takto exponujte na jednu desku všechny 4 separace a teprve pak ji nechte vyvolat. Pak si vezměte mikroskop s velkým zvětšením (minimálně tak 100-200x) a podívejte se na tenké linky, na místo, kde se mění z pozitivu na negativ. Pokud by expozice byla absolutně přesná, navázání linky by bylo dokonalé. Pokud svítíte pozitivním systémem, díky nepřesnostem v polohování desky, je pozitivní linka nasílena a negativní linka zúžena, takže vzniká překryv, který má mít velikost maximálně dvojnásobek udávané opakovatelnosti (tedy 2 x 5 µm = 10 µm). Pokud svítíte negativním osvitem, pak vše bude naopak, tedy pozitivní linka je zúžena a negativní rozšířena, takže vznikne prázdné místo, kde linky na sebe nenavazují. To by zase mělo mít výše uvedenou velikost. Tento test je nejnáročnější, běžně se provádí periodicky každých 6 měsíců, nebo po větším servisním zásahu.

Mechanické chyby

A nakonec snad jen výčet mechanických poškození, které je třeba zkontrolovat na každé desce: škrábance, mušle, tečky.